Antibiotika = hrozba vzniku vaginální mykózy

Antibiotika = hrozba vzniku vaginální mykózyFakt, že užívání antibiotik zvyšuje šanci na onemocnění vaginální (poševní) mykózou, je všeobecně známý. A nejen poševní mykózou - může jít io mykózu (plíseň) kožní nebo tzv. padlí v ústech. V podstatě všechny druhy mykotických (kvasinkových, plísňových) onemocnění ohrožují pacienty, kteří z nějakého důvodu musí brát antibiotika. Proč tomu tak je? A dá se tomu zabránit? Jak se bránit poševní kvasinkové infekci, když musím brát antibiotika?

Na povrchu i uvnitř lidského těla žije přes 500 druhů různých mikroorganismů. Nejvíce se jich nachází na sliznicích, například v pochvě nebo v ústech, ale mnoho je pokrývá i kůži a obývají i naše vnitřní orgány. Jejich počet je obrovský - pravděpodobně dokonce převyšuje počet našich vlastních tělních buněk. Jsou mezi nimi mikroorganismy, které považujeme za přínosné pro člověka, jako například Lactobacillus, dále mnoho různých jiných bakterií, kvasinek a plísní a dalších typů mikroorganismů. Některé z nich jsou považovány za škodlivé, ale funkce všech není dosud ani zdaleka objasněna. Různé mikroorganismy v našem těle žijí v symbióze (vzájemně přínosné vztahu) navzájem a nebo v symbióze s naším organismem. Pomáhají nám v trávicím systému rozložit potravu a získat z ní vitamíny a živiny, jsou součástí imunitního systému, vytvářejí přirozenou bariéru proti šíření škodlivých organismů například ve vagíně a vulvě - nejznámější je asi "přátelská" bakterie Lactobacillus Acidophillus.

Důležitá však je, aby tyto mikroorganismy, čili mikroflóra, byly ve vzájemné rovnováze. Dá se dokonce mluvit o tělovým ekosystému, kde některé mikroorganismy slouží jako potrava pro druhé, jiné mikroorganismy zase produkují látky, které ostatní odpuzují či zabíjejí, jiné konzumují látky z našich tělních buněk a tak dále. A právě antibiotika jsou jedním z faktorů, které tento důmyslný tělesné ekosystém velmi naruší.

Obzvlášť dnes tak populární širokospektrá antibiotika zabíjejí mnoho druhů bakterií, bohužel ale i těch, které naše tělo nutně potřebuje, včetně laktobacilů. Může trvat týdny až měsíce, než se osídlení našich sliznic vrátí do normálu. Nerovnováha tělesné mikroflóry po vybití bakterií se nejčastěji může projevit průjmem a / nebo mykózou např. pochvy, vulvy, případně penisu nebo iv krku a ústech. Uvolněný prostor na sliznicích si pro sebe rychle zaberou kvasinky (nejčastěji Candida albicans) a nic jim nebrání v přemnožení a způsobení kvasinkového zánětu.

Vyhnout se úplně antibiotikům v dnešní době asi nelze, i když bychom si určitě měli dát pozor, abychom je neužívali naslepo či preventivní - mimo jiné tím zvyšujeme riziko, že někteří původci závažných onemocnění si vyvinou vůči antibiotikům odolnost. Můžeme ale proti vedlejším účinkům antibiotik v podobě mykózy účinně bojovat - především dvěma způsoby. Při a po léčbě antibiotiky doplnit jídelníček o probiotika (ať už živé jogurty či lactobacilové kapsle), a při prvních projevech kvasinkové infekce (tvarohovitý výtok, zarudnutí, svědění) nasadit volně dostupnou účinnou léčbu pro ti mykóze. Vysoce účinným a přitom šetrným lékem na mykózu je Jenamazol ® - vaginální krém s bezdotykovým aplikátorem.